Studijní obor 7105V038: Moderní dějiny

Doktorský studijní obor P7105 Moderní dějiny se standardní dobou studia čtyři roky je zaměřen na moderní dějiny regionů, států a oblastí střední, východní, západní Evropy a severní Ameriky a na moderní dějiny Československa resp. českých zemí. Zkoumá politický vývoj jmenovaných regionů, států a oblastí, jejich hospodářské, sociální a národnostní problémy, vývoj právního systému a kultury i vztahy těchto regionů a států navzájem v jejich zahraničně politické i transnacionální dimenzi. Pojmem moderní dějiny se chápe období od konce 18. století, pracoviště nicméně klade i v souladu se zaměřením svého pregraduálního studia důraz na dějiny 20. století.

Obor je uskutečňován v prezenční i kombinované formě. Studijní povinnosti každého studenta a časový rozvrh jejich plnění jsou závazně stanoveny individuálním studijním plánem, který jako povinné součásti obsahuje dále uvedené studijní povinnosti. Studenti během prvních šesti semestrů studia absolvují předepsanou kontaktní výuku a další akademické povinnosti v podobě publikační činnosti, aktivní účasti na mezinárodních konferencích a studijní stáži v zahraničí. Nejpozději do konce osmého semestru je nutné složit státní doktorskou zkoušku. Studium je ukončeno obhajobou disertační práce. Studenti se ve všech záležitostech svého studia obrací na své školitele, určeného pracovníka sekretariátu IMS    a garanta studijního programu  

Další podrobnosti stanoví   Pravidla pro organizaci doktorského studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK a další příslušné   fakultní předpisy.

Obor je určen absolventům magisterského studia, rozhodující pro přijetí ke studiu je kvalita projektu disertační práce předloženého při přijímacím pohovoru.

Garantem oboru a předsedou oborové rady je  

  Absolventi oboru Moderní dějiny, který je uskutečňován ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jsou teoreticky, metodologicky i jazykově špičkově vybavenými odborníky, kteří nacházejí uplatnění jak v akademické sféře, tak i ve státní správě, diplomacii, mezinárodních organizacích, v orgánech a institucích EU, případně v soukromé sféře a v médiích.

Studijní plán (J#0571)

Prerekvizity, korekvizity, záměnnosti a neslučitelnosti

Státní doktorskou zkoušku studenti absolvují nejpozději do konce čtvrtého roku studia. Předpokladem pro přihlášení se ke státní zkoušce je splnění všech studijních povinností stanovených ISP. Podkladem pro státní doktorskou zkoušku jsou teze disertační práce, které studenti předloží deset dní před termínem státní doktorské zkoušky určenému pracovníkovi sekretariátu IMS. Státní doktorská zkouška se skládá ze dvou částí. První část vychází bezprostředně z tématu disertační práce. Studenti v ní stručně představí svoji práci, vymezí její téma, zformulují její cíle, základní pracovní tezi a základní teoretická a metodologická východiska. V rozhovoru prokazují svoji schopnost vysvětlit jednotlivé aspekty svého vědeckého postupu. Druhá část prověřuje schopnost studentů přistupovat k svému tématu s ohledem na jeho širší časový a věcný kontext, a především reflektovat jej v kontextu starší i aktuální odborné debaty o jeho základních metodologických a konceptuálních problémech.

Disertační práce má rozsah 150 až 250 normovaných stran textu (tj. 1 800 znaků na stránku včetně mezer), počítáno bez poznámkového aparátu, seznamu pramenů a literatury a případných příloh. Disertační práce je původní vědeckou prací, která přináší nové teoretické či empirické poznatky nebo nové metodologické postupy. Je tematicky a metodologicky uceleným textem a je vybavena všemi formálními náležitostmi, které vyžadují vnitřní předpisy UK a FSV UK. Disertační práci je publikována vcelku nebo formou několika dílčích studií.